Žonglování
Žonglování má nejméně čtyři tisíce let dlouhou historii, a proto nepatří mezi nějaké novodobé výstřelky. O dnešní renesanci tohoto oboru můžeme hovořit díky stále většímu počtu jeho příznivců, ale také díky nalezení mnohem širšího uplatnění. Nejznámější je tradiční žonglérství jako cirkusová nebo divadelní dovednost. Méně tradiční, avšak dnes masově rozšířené, je rekreační žonglování. Protože je tato činnost výtečnou hrou, zlepšuje koordinaci, soustředění, prostorovou orientaci, rozvíjí spolupráci mezi mozkovými hemisférami a pozitivně stimuluje naši psychiku, žongluje stále více managerů a lidí, jejichž práce s sebou nese velkou odpovědnost. Díky nutnosti jednobodového soustředění se žonglování používá i jako pomůcka pro relaxaci, meditaci a terapii. Pro svůj všeobecně příznivý vliv na rozvoj osobnosti nachází žonglování uplatnění ve vyučovacím a pedagogickém procesu všech stupňů škol.
Žonglování s míčky
Míčky jsou základní žonglérskou pomůckou, se kterou žonglují žongléři všech pokročilostí. Kdo se naučí základní žonglérskou sestavu s míčky (kaskáda), má principielní základ pro ovládnutí dalších pomůcek (kruhů, kuželů, netradičních předmětů,.). Míčky lze využít při hrách a cvičeních s jednotlivci, dvojicemi i skupinami. Požíváme míčky hadrové, kožené, latexové, velurové, svítící, hořící, odrazové (skákací) apod. Profesionální míčky jsou velmi drahé. Levnější a zcela vyhovující jsou žonglovací míčky vlastní výroby.
Výroba míčků
Je mnoho možností výroby žonglovacích míčků. Účel splní všechny, rozdíl je v jejich kvalitě, estetickém působení a složitosti výroby. Výroba míčků může být součástí lekce žonglování. Děti si pak svých žonglérských pomůcek více váží a současně jsou lépe motivovány. Pro příklad uvádíme dva způsoby výroby míčků.
Míčky z ponožek
Potřeby ke zhotovení: staré, třeba i trochu děravé ponožky stejné velikosti, suchý hrách (případně čočka, písek, kroupy, proso apod.)
Pracovní postup: špici ponožky naplníme objemem hrachu přibližně o velikosti tenisového míčku. Ponožku nad vzniklým míčkem několikrát zakroutíme a přetáhneme přes míček. Opět zakroutíme a přetáhneme a to opakujeme až ke konci ponožky.
Šité míčky
Potřeby ke zhotovení: látka 30 x 15 cm na míček (doporučuji barevné kombinace dílů míčku), nůžky, jehla, nit, suchá náplň (čočka, hrách, písek,.), papírová šablona
Pracovní postup: šablonu položíme na látku, čtyřikrát obkreslíme křídou a vzniklé tvary vystřihneme. Dva díly míčku přiložíme na sebe lícovou stranou látky a asi 1 cm od kraje pečlivě prošijeme zadním stehem. Pak k sobě přišijeme obě poloviny míčku, ale poslední šev - spojení první a čtvrté části - prošijeme jen do poloviny a zapošijeme. Míček obrátíme na lícovou stranu a otvorem ho naplníme. Nakonec otvor zašijeme jemným obnitkovávacím stehem.
Kaskáda s míčky
Kaskáda je základní žonglérská sestava, používaná při žonglování s míčky, šátky, kužely, kruhy, či jinými předměty. Principem kaskády je házení tří předmětů ve střídavém rytmu po dráze ležaté osmičky.
Nácvik provádění kaskády s jedním míčkem
Při kaskádě létají míčky po dráze ležaté osmičky. Vezmeme míček a imaginární dráhu jím prohazujeme střídavě zprava doleva a zleva doprava. Soustředíme se na precizní provedení hodu, aby z levé i pravé strany létal míček stejným způsobem, v jedné rovině před tělem a stejné výšce (doporučuji do výšky čela maximálně do výše vzpažených paží) a aby byl chycen v úrovni loktů, nikoliv u hlavy nebo ramen.
Nácvik provádění kaskády se dvěma míčky
Před samotným nácvikem kaskády se dvěma míčky doporučuji ještě zařadit tato předcvičení v psaném sledu, která usnadní pochopit správný rytmus pohybu:
Uchopíme 2 míčky, každý do jedné ruky a oba současně vyhodíme rovně nahoru. Míčky musí letět do stejné výšky, aby pak současně dopadly zpět do dlaní.
Míčky vyhazujeme opět kolmo vzhůru, nyní však ve střídavém rytmu. Pokud nám dělá dodržení rytmu problém, vyslovujeme nahlas střídavě: “Levá - pravá - levá - pravá.” nebo: “Hop - hop .” apod.
Po této přípravě už by neměl být problém nácvik kaskády. Míčky házíme ve střídavém rytmu po dráze osmičky. Začínáme dominantní (šikovnější) rukou. Platí pravidlo - důležitější je správně vyhodit než chytit! Můžeme několikrát vyzkoušet správné vyhození bez chytání - předejdeme tím zbrklému chytání za každou cenu bez ohledu na to, že míček byl špatně vyhozen. Žonglování opět doprovázíme slovy, např.: “Vyhoď - vyhoď - chyť- chyť”. Po osvojení prvního vyhození z dominantní ruky, začneme trénovat start z ruky nedominantní. Potom první vyhození střídáme. Výhodné je, když máme dva různobarevné míčky. Pak stačí, když si řekneme, že vždy začínám tím červeným a střídání “první ruky” už vyplyne samo. Hlídáme přesnost házení i chytání, stranovou souměrnost a uvolněnost postoje i pohybu. Po zvládnutí základní formy přecházíme k různým variacím - házení vysoko, nízko, široko a úzce v různých kombinacích, v různých polohách těla nebo s pohybem po prostoru.
Kaskáda se třemi míčky
Uchopíme dva míčky do dominantní ruky tak, že jeden leží v dlani (C) a druhý - vzdálenější - uchopíme mezi palec a prsty (A). Třetí míček je samozřejmě v nedominantní ruce (B). Nejprve vyhodíme míček A, jakmile dosáhne nejvyššího bodu, vyhodíme míček B a chytáme míček A. Když míček B dosáhne svého nejvyššího bodu, vyhazujeme míček C, chytáme míček B a chytáme míček C. Pro snazší pochopení můžeme začátečníkům pomoci pomalým modelováním principu letu míčku tak, že stojíme před začátečníkem, nosíme rukama míčky a on se snaží naznačovat jejich vyhazování a chytání. Další pomůcka vychází z toho, že na šikmé ploše se míčky koulí mnohem pomaleji. Našikmíme stůl nebo opřeme žíněnku o lavičky nebo bedny, namalujeme na ni osmičkovou dráhu kaskády a míčky po ní kutálíme. Čím je naklonění větší, tím je pohyb míčku rychlejší. Zpočátku můžeme nechat padat míčky na zem - nejprve je důležité míčky správně vyhodit! Pro udržení rytmu si zase říkáme nahlas: “Raz - dva - tři - chyť” atp. Po osvojení kaskády s trojnásobným vyhozením a chycením míčků postupně počet vyhození zvyšujeme (”raz- dva - tři - čtyři - pět - chyť”).
Adéla Kratochvílová